Český ráj (německy Böhmisches Paradies) je název pro území ve středním Pojizeří, které vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. 

Název Český ráj původně označoval oblast Litoměřicka (dnes zvanou Zahrada Čech), osídlenou německy mluvícím obyvatelstvem. Současné vymezení vzniklo ve 2. polovině 19. století. Jako jeho autoři bývají uváděni lázeňští hosté, kteří navštěvovali lázně Sedmihorky, první doložené použití však pochází od redaktora Václava Durycha z roku 1886.

Území ležící zhruba 90 km severovýchodně od Prahy. Za „srdce Českého ráje“ je tradičně považován Turnov.

Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a zřícenina hradu Trosky.

Oblast Českého ráje je charakteristická pískovci, které zde vznikly v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Významná jsou také skalní města, především Prachovské skály, Příhrazské skály, Hruboskalsko a rybníky, např. Žabakor, Komárovský rybník a rybníky v podtroseckých a podkosteckých údolích. K pozoruhodným prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna.